Barefoot boty, ponožky nebo naboso?

Bosý životní styl je zdravý, hravý a přirozený. Lépe vnímám své tělo, vychutnávám si kontakt chodidla se zemí. Radostně prožívám každý krok. Cítím volnost.

Myšlenka osvobodit své nohy ve mně začala zrát před několika lety. Nedokázal jsem se rozhodnout, jestli koupit barefootové (bosé) boty, chodit v ponožkách nebo naboso. Jako minimalista jsem prahl po univerzálním řešení, které by uspokojilo všechny mé potřeby. Chtěl jsem něco ultralehkého a sbalitelného na cesty, co bude přinášet určitou míru komfortu a volnosti zároveň a bude odolné vůči rozmarům počasí. Od barefootových bot mě odrazovala vyšší pořizovací cena a nemožnost je jednoduše strčit do kapsy. Druhá varianta – silnější klasické ponožky – stojí pár korun, nejsou ale odolné a vhodné na všechny povrchy. Nezamlouvala se mi ani poslední možnost – chození naboso. Žiju ve městě a denně vídám chodníky plné střepů a dalších neviditelných nástrah. Rozhodl jsem se proto toto riziko prozatím nepodstupovat.

Když jsem už po několikáté prohledával internet a zkoušel najít něco, co by mi vytrhlo trn z paty, narazil jsem na projekt Skinners. Jeden český právník vymyslel věc lehkou jako ponožky a odolnou jako boty. Nazval to ponožkoboty. Lehce kompresní úplet se přizpůsobí tvaru nohy (jako ponožka) a protiskluzová voděodolná spodní vrstva tlumí silné nárazy (jako bota). Přitom ucítíte to, po čem chodíte. Je to pocit podobný masáži. Vzhledem k férové ceně (790 Kč) v porovnání se značkovými barefoot botami (řádově tisíce korun) jsem neváhal a jedny si pořídil.

Moje první procházka v ponožkobotách byla nekončící slastí. Takový orgasmus pro chodidla. Vyrazil jsem do parku, kde jsem otestoval revoluční výrobek na betonu, trávě, kamenech, hlíně, šiškách a kdo ví čem ještě. Ani psí hovínka nejsou vážný problém. Přes podrážku neprojdou a ponožkoboty lze normálně prát. Konečný verdikt: obstály na jedničku. Jak jsem zjistil, chůze (téměř) naboso je vysoce návyková. Takže další procházky následovaly téměř každý den. Moje nohy už se nemohly dočkat, až se zase svobodně projdou po drsných městských periferiích. Neodradily nízké teploty ani mokré chodníky, v ponožkobotách jsem se cítil bezpečně. Dokážu si představit jejich použití i v zimě, bude to však chtít jednu vrstvu navíc – termo ponožky. Možná jednou zkusím i barefoot běh, až si nohy na nový druh chůze zvyknou. A nejvíc mě na nich baví, že se dají srolovat do malého pytlíku a strčit do kapsy. Jak minimalistické!

Osvobodil jsem své nohy, osvobodil jsem své tělo, osvobodil jsem svou mysl.

Share on FacebookShare on Google+Tweet about this on TwitterPin on Pinterest


Chceš si zjednodušit život? Přijď na kurz minimalismu v Praze nebo v Brně.

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *